Smajlíkův příběh
Když jsem byl ještě malý chlapeček , rád jsem se smál . (To bylo ovšem pouze z nevědomosti, ale vraťme se zpět do děje.) Za pěkného počasí jsme chodili ven a občas jsme potkali jiné maminky s kočárky . Ani by jste nevěřili, co všechno jsem viděl - sluníčko , kytičky , ale pak najednou různé broučky . To kvůli tomu, jak jsem vypadl z kočárku a udělal si bebí . Ono to děctví nebylo celkově zase tak špatné - o Velikonocích jsem dostával sladkosti v podobě vajíček o Vánocích mi prý jakýsi chlap donesl dárky , ale nejlepší byly holky . Jo kde jsou ty časy, co jsme byli romantičtí a co teprve první pusa! Ovšem škola mi to všechno pokazila. O prázdninách jsem chtěl pařit na compu ale rodiče řekli NE . Zeptal jsem se kámošů, jestli by mě nezachránili . 1. kamárad byl naštvaný a nepomohl . Naštěstí byl další kámoš přívětivější. Slíbil, že moje rodiče překecá, a proto mi ten den večeře velice chutnala . To léto jsem začal s kouřením a taky na štěstí skončil. Po ukončení školy jsem se rozloučil s rodiči odstěhoval se od nich. Pak jsem začal chodit s holkou. . Po nějaké době jsem s ní šel k oltáři a natáhl ji na prst prstýnek . Žili jsme spolu jen tři a půl roku a to proto, že o de mě prostě utekla. Když jsem ji neviděl doma, nemohl jsem tomu uvěřit . Byl jsem smutný , velice smutný. Zašel jsem tedy za kamarádem a vyzpovídal se . Poplácal mě po zádech a navrhl, abychom zašli do klubu s tanečnicemi. Tak jsme šli. Byly tam dvě holky, které se mi líbili nejvíc . A taky jsme pili a skleničky cinkaly . Málem bych zapomněl...ještě jsme tančilia zpívali . Druhý den ráno, když jsem se probudil doma (do dneška nevím, jak jsem se tam dostal), mě bolela šíleně hlava. A tak jsem si dal kafe , no dobře jedno zrovna nebylo... ale to je jedno. Popíjel jsem tedy ty kávy a našel na stole dopis rozlučkový dopis od mé ženy. Prý se zamilovala a už se mnou nechce mít nic společného. Ale mě to ani tak moc nevadilo. Zašel jsem do seznamky a seznámil se s další kráskou holkou. Napsala mi kde bydlí a v kolik hodin se k ní mám stavit. Napsala ještě, že nikdo nebude doma. Tak jsem si vyčistil zuby, zkoušel, jak budu koketovat a spoustu dalšího. Přišel k jejím dveřím s kytkou a byl jsem velmi nervozní a úplně ze mě lilo. Tak jsem tedy zaklepal a...nic . Opakoval jsem klepání, které bylo následováno zvoněním. Dokonce jsem zkontroloval čas, jestli náhodou nejdu pozdě nebo příliš brzy. Ale pak se za mnou ozval smích a uviděl jsem spousty lidí, jak si na mě ukazují a chechtají se . Byli tu i takoví, kteří mi tleskali nebo na mě dělali ksichty . Po několika dlouhých letech jsem podruhé přistoupil k oltáři . Měl sto chutí říci při obřadu , ale naneštěstí jsem řekl . No a pak přišli děti a snimi spoustu problémů. Já řekl děti? Ně měl jsem na mysli celou školku dětí . Jednou jsem se vrátil pozdě z práce a když jsem mával manželce tak jsem rychle začal utíkat, protože naštvaná manželka s vařečkou je horší než terorista s bombou . To víte moje stará vypadá sice mírumilovně, ale utíkat umí . Už mě to na tom světě přestávalo bavit, tak jsem si prostě jednoho dne řekl dost...... . Tady v nebi je to moc pěkné. Našel jsem si kamarádku , která je zatím nejhezčí. A co stalo s mojí první ženou? No jelikož na Zemi není a v nebi taky ne, tak asi bude v pekle mezi čertama . A teď už mi dejte pokoj.
THE END
(Během vytváření tohoto příběhu nebylo žádnému smajlíkovi fyzicky ani psychicky ubližováno)