Pro Tebe
2. 6. 2009
Je to teprve pár hodin,ale mně připadá,že už uběhlo několik dní co jsme spolu ve tři ráno vstávali a v kuchyni pili kafe.
Pořád jsi mluvil a přemýšlel,jestli máš opravdu zbaleno všechno co potřebuješ a já mrkala,aby nebylo poznat,že brečím.
Stejně to nešlo zastavit.
Pak několik pus na rozloučenou a zamávání z okna.
Ještě chvíli jsem tam tak stála a dívala se ven.
Pak jsem si znovu sedla ke stolu,vzala svůj hrnek do rukou a ještě dlouho seděla v kuchyni.
Viděla jsem Tě všude tam,kde jsi ještě před chvilinkou stál.
Tvůj hrnek je na tom samém místě,kam jsi ho položil,ikdyž nádobí je už dávno umyté...
Vůbec mě neuklidňuje fakt,že mise,na kterou jsi odlétal,je mírová.
Jsem tady,myslím na Tebe a čekám,až se mi vrátíš.
Miluju Tě
Šárka