Kterak jsem si s novým foťákem hubu rozbila
12. 1. 2009
Ještě než byly Vánoce,svěřila jsem se tu na blogu se svým přáním dostat k Vánocům zrcadlovku.
Aby byl tenhle blog osobní,s mýma článkama a mýma obrázkama,začala jsem psát své články a také jsem začala po světě běhat s foťákem a fotila všechno,všude a pořád.
Focení mě chytlo,jenomže to nějak nebylo ono.
A začala jsem toužit po dokonalejším foťáku,čímž zrcadlovka bezpochyby je.
Ano toužila jsem,ale nepočítala jsem,že jí pod stromečkem najdu.
Takový foťák totiž stojí stejně,jako dárky pro celou rodinu dohromady.
Pak se ale u nás doma začaly záhadně objevovat různé letáky na zrcadlovky všech možných značek.
Občas jsme si k letáčkům sedli,porovnávali foťáky a jejich parametry,pročítali recenze....
Díky tomu jsem věděla,co bych u svého foťáku chtěla mít.
Párkrát jsme také navštívili obchody s elektronikou a nechali si i odborně poradit.
Vzhledem k cenám foťáků byla zrcadlovka pořád jenom ve fázi snů.
Jenomže pak jsme jednou jeli dělat jakýsi vánoční nákup a míjeli další obchod s elektronikou.
I ten jsme nakonec navštívili.
Měli v něm velký výběr foťáků od kompaktů přes nejdokonalejší zrcadlovky v různých akcích a slevách!!
A já jsem si nakonec jeden z těch vytoužených foťáků nesla domů a těšila se,že ho najdu pod stromečkem.
Jak jsem byla šťastná!!!
Jenomže pocit štěstí vystřídalo obrovské zoufalství.
Naivně jsem si myslela,že s lepším foťákem přijdou automaticky i lepší fotky!
Tak sakra,jak to,že se mi nepovedla nafotit jediná slušná fotka?
Internet je skvělá věc.
Najdete tam snad úplně všechno na co si jen vzpomenete.
Najdete tam snad úplně všechno na co si jen vzpomenete.
A tak jsem sedla k počítači a začala shánět informace týkající se hodnot ISO,expozice,clony,hloubky ostrosti....
Informací je opravdu hodně a člověk tomu celkem brzo porozumí.
Jenomže nikde jsem nenašla,jak všechny ty věci skloubit dohromady.
A tak s každou další nepovedenou fotkou jsem si vzpoměla na tátu.
Táta byl nadšený fotograf,který se vyznal snad ve všem.
Vzpomínám si,že u nás v obýváku nebyly na skříních kytky v květináčích nebo ozdobná keramika.
Byly tam vystavené různé foťáky od stařičké "harmoniky" po stále dokonalejší přístroje - prostě fotoaparáty Jak šel čas.
Když se jelo na dovolenou,šlo na výlet nebo třeba jen na procházku,táta s sebou táhnul brašnu s foťákem plus tři objektivy.
A fotil a fotil.
Naše cesty s tátou se,bohužel,před řadou let rozešly a věděli jsme o sobě jenom díky SMSkám,kterými jsme si přáli k různým svátkům.
Možná to nebyl zrovna ten nejvhodnější důvod ke shledání,ale s tátou a foťákem jsme se sešli a nakonec to bylo bezva setkání.
Nejenom,že jsme byli rádi,že se po letech zase vidíme,ale táta mi vysvětlit spoustu věcí na foťáku a hlavně mi poradil,čím začít nejdřív.
Prý,až se mi tohle dostane do krve,to ostatní už příde samo automaticky.
A hlavně fotit,fotit,fotit!!!
Světe,div se!
Fakt to šlo!
Po prvních fotkách jsem se zaregistrovala na jedné stránce,která se věnuje všemu,co se fotografování týče,od recenzí a nákupu fotoaparátů po vkládání fotek registrovaných uživatelů.
Bohužel jsem si nezjistila,cože to vlastně za stránky je.
Naivně jsem si myslela,že tam budu mít svůj profil,kam si dám své fotky.
Netušila jsem,že tady jsou registrovaní hlavně zkušení fotografové,že fotka,kterou sem dám,musí být opravdu dobrá a že tu probíhá docela tvrdé hodnocení vložených fotek.
A tak jsem vložila svou první fotku,zjistila,že další můžu vložit až za další dva dny - to aby server nesloužil k nesmyslnému ukládání nadbytečných a nekvalitních fotek a aby měl každý uživatel dostatek času si v klidu prohlédnout denní várku přidaných fotografií a ohodnotit je.
Ani se neptejte,jak jsem dopadla.
Bodování nulové,kompozice (co to,proboha,je?) hrozná,kritické a výsměšné komentáře.....
A bylo po focení!
Nakonec mi pomohl stejný server,kde jsem našla i jakousi školičku,jak začít a také mi pomohl Radek,který mi poradil skvělé stránky,které také dokážou skvěle poradit a naučit,aniž by měl člověk pocit,že musí mít minimálně jednu vysokou školu,aby porozuměl.
Moje fotky se konečně začaly podobat těm,které jsem chtěla dělat a nastavování mi najednou nepřijde tak složité.
Jasně,mám se ještě hodně co učit a někdy mi trvá,než mi docvakne co a jak,ale zoufalství z foťáku už zase vystřídala radost.
A že jdu správnou cestou jsem si potvrdila druhou fotkou na onom serveru,kterou (včetně té kompozice) mi už ostatní fotografové pochválili :-)